Naše nejtěžší chvíle

Toto téma jsem si vybrala proto, že vím moc dobře, jaké tyto situace jsou. Každý člověk si nimi projde minimálně jednou za život. Víte nemám zrovna minulost podobající se andělovi… Dělala jsem spoustu blbostí, snažím se však změnit. Ne jenom kvůli mě, ale i kvůli ostatním. Bývá období, kdy se nám vše hroutí jako pískovec v dlani. Pískovec se vám totiž také začne pomalu ale jistě v ruce rozpadat až z něho zbudou jenom části. Je to jako kdyby jste veškeré své city daly na jednu hromadu a dělaly chyby do té doby, dokud by se vám nerozpadly. V tu dobu, už je většina lidí v koutě, pláče a nadává…, nebo přemýšlí nad tím, zda má smysl si za to své provinění nevzít život, zda má stále důvod žít. V hlavě se vám začnou přemítat vzpomínky a budete uvažovat, kde mohla být počáteční chyba. Lidem se mohou prohánět různé myšlenky. Já jsem byla třeba ve chvíli, kdy jsem byla pevně rozhodnutá, že vyjdu do podkroví domu a skočím. V okamžiku, kdy jsem to chtěla učinit, začal se mi vnitru ozývat hlas, který mi tvrdil, “Budou lepší okamžiky než jsou teď, jen se rozhlédni a ukaž, že umíš vnímat umění života a lásky. Bude přeci lépe.” Po těchto slovech jsem se postavila na své nohy a už jsem o sobě vůbec nepochybovala, naopak byla jsem šťastnější než kdy předtím. Proč je tedy dobré vstát na vlastní nohy a postavit se ze dna? Protože život je jen jeden. Nikdy jsme ho přeci nechtěli ukončit pro nic za nic. Nekončete, ale pokračujte v psaní svého příběhu.

#2 komentáře k článku “Naše nejtěžší chvíle


  1. asfsafasf napsal:

    asdasdasdasdas

Napsat komentář